Focení na Libinách

Josef Podvalský

Dnes jsem se po sobotním výletu za červeným jetelem vrátil na Libina,
protože jsem doufal, že bych tam mohl nalézt vlčí máky. Bohužel řepka už
skončila /na dva roky v base/ , ale nahradil ji šípek. Kromě toho jsem
se trochu zase věnoval i budovám, které tam zústaly po armádě. Běžně se
jim říká prachárna. V 50-tých letech minulého století patřila jeden čas
pardubické firmě Explozia, která tam skladovala svůj výrobek -černý
střelný prach a můj děda tam byl jako správce. Poté se vrátila armádě,
pak tam měli skladiště Rusové a jejich odchodu se zde vystřídaly různé
firmy. Těch pracháren tam je v současné době pět, jedna již byla
zbořena. Pokud vím, tak dvě slouží i nadále jako sklady nějakým firmám,
do dvou je přístup a do té poslední jsem to zatím nezkoušel. V tom
souboru začínám tou nejvzdálenější, která je kousek od budované dálnice.
V ní jsou ještě pozůstatky beden popsané azbukou. Před několika lety zde
hořelo. Tam jsem byl asi před 14 dny. Ta druhá je naopak na začátku. Již
jsem tam kdysi fotil, ale dnes jsem si to zopakoval. Obě jsou
navštěvovány nejspíše mládeží, která zde pořádá "pikniky". No a končím
pohledem na kvetoucí hrách, který tam je letos vedle řepky. Takže tolik
vlastně k nepříliš vzdálené historii kopce Libina u Jaroměře. Že jsou
odtud vidět i Krkonoše a Sněžka, jsem už také psal a trochu byly vidět i
dnes. A je tam i smírčí kříž, pokud to někoho zajímá. Já jsem tam na
internetu našel kdysi ještě jeden, který zmizel po zcelování polí, ale
pak z internetu zmizel a zatím jsme se nedopátrali bližší podrobnosti. A
to tam tehdy byla i fotka, ale nenapadlo mně si ji zkopírovat. Blíže o
tom současném najdete blížer na internetu, pokud si zadáte Smírčí kříž
Libina Jaroměž, někdy je uveden ale Rožnov.